William Shakespeare
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
William Shakespeare (1564-1616)
1)Anglie v 16. a 17. století – za Shakespeara
Za éry Williama Shakespeara anglická kultura a společnost kvetly, a připravovaly tak půdu pro období imperiálního rozmachu. V roce 1558 se královnou Anglie a Irska stala Alžběta I.
Vládla 45 let a díky její aktivní účasti v politice prožívala Anglie období stability, kulturního a hospodářského rozvoje.
V Británii se rozvíjela literatura a divadlo – především díky hrám Williama Shakespeara. Umění se stalo věcí veřejnou a oblíbenou, nebylo pouze výsadou panovníka a církve. Nová střední třída – obchodníci a řemeslníci – podporovala mnoho významných umělců a mecenášství se stalo módní záležitostí.
2)Životopis
William Shakespeare se narodil ve městečku Stratford nad Avonou ve střední Anglii a byl pokřtěn 26. dubna 1564 v místním kostele. Jeho otec, John Shakespeare, byl dobře situovaný měšťan, rukavičkář a jirchář, působil v městské samosprávě, krátce byl i rychtářem. Jeho matka Mary Ardenová byla původem ze selského, kdysi zemanského rodu. William se narodil jako třetí dítě a nejmladší syn svých rodičů.
O Shakespearově mládí se nedochovaly žádné dokumenty, proto je toto období vykládáno na základě hypotéz. Předpokládá se, že osm let navštěvoval "scholu gramaticalis" ve svém rodišti.
Dokumentován je jeho sňatek v roce 1582, kdy se -v pouhých osmnácti letech- Shakespeare oženil s Annou Hathawayovou, o osm let starší dívkou ze sousední vesnice. Roku 1583, šest měsíců po svatbě, se mu narodila dcera Zuzana a roku 1585 dvojčata - dcera Judita a syn Hamnet. Ten však roku 1596 zemřel. Kromě těchto zadokumentovaných událostí je tato doba autorova života neznámá. Neví se, kde pracoval v tomto období, ani kdy a proč odešel do Londýna. Některé domněnky tvrdí, že Shakespeare pracoval v rukavičkářské dílně svého otce, jiné zase, že pracoval jako venkovský učitel. Jiná historka vypráví, že Shakespeare utekl, protože bylo odhaleno jeho pytláctví.
V roce 1592 vydal Robert Green pamflet Za halíř vtipu, ve kterém útočí na Shakespearovo herecké a spisovatelské působení v Londýně. Tou dobou byl Shakespeare už zabydlený a uznávaný herec a dramatik. V letech 1593-1594 byly vytištěny jeho básnické prvotiny Venuše a Adónis a Znásilnění Lukrécie, které byly věnovány hraběti za Southamptonu, k jehož kruhu se Shakespeare připojil. Pod patronátem hraběte měl mladý dramatik a člen významných hereckých společností přístup do londýnských právnických fakult i ke dvoru královny Alžběty I., kde se s úspěchem hrály jeho hry. Tím je vysvětleno, jak nevzdělaný a neurozený napůl venkovan mohl poznat život velkoměsta, královského dvora a celé tehdejší vládnoucí společnosti.
V roce 1599 postavila společnost Lord Chamberlain's Men ("Služebníci lorda komořího"), ve které byl Shakespeare hercem, dramatikem a podílníkem, novou divadelní arénu na Bankside na jižním břehu Temže - The Globe ("Zeměkoule"). v níž se hrály jeho vrcholné tragédie i komedie s Richardem Burbagem v hlavních rolích. Prestiž společnosti výrazně stoupla, když ji nový král Jakub I. převzal v roce 1603 pod svůj patronát. Tak vznikla nová společnost King's Men ("Královi služebníci").
O sedm let později otevřeli "Královi služebníci" menší krytou scénu v budově bývalého dominikánského kláštera Blakfriars ("U černých bratří"), kde se hrálo hlavně v zimě.
Roku 1613 vyhořelo při představení Jindřicha VII., jedné z posledních autorových her, divadlo The Globe, ale bylo opět postaveno. Ale tímto požárem symbolicky i prakticky skončila Shakespearova dráha dramatika.
Tou dobou žil Shakespeare se svou rodinou zpátky ve Stratfordu, kde už v roce 1597 zakoupil z prostředků, které vydělal s hereckou společností, prostorný dům se zahradou. Zde tento velikán anglické renesanční literatury zemřel 23. dubna 1616 ve věku pouhých 52 let. Stalo se tak shodou okolností ve stejný den, kdy v Madridu zesnul jiný renesanční umělec, muž, který měl pro španělskou literaturu nemenší význam než Shakespeare pro anglickou, Miguel de Cervantes.
3)Komedie:
Benátský kupec
Dobrý konec vše spraví
Dva šlechtici veronští
Jak se vám líbí
Komedie omylů
Marná lásky snaha
Mnoho povyku pro nic
Půjčka za oplátku
Sen noci svatojánské
Troilus a Kressida
Večer tříkrálový
Veselé paničky windsorské
Zkrocení zlé ženy
4)Tragédie a historické hry
Tragédie:
Hamlet
Král Lear
Mackbeth
Othello
Romeo a Julie
Historické hry:
Antonius a Kleopatra
Jindřich IV. (2 díly)
Jindřich V.
Jindřich VI.(3 díly)
Jindřich VIII.
Julius Caesar
Koriolanus
Král Jan
Richard II.
Richard III.
Timon Athénský
Titus Andronicus
5)Pohádka
Shakespeare také jak známo napsal i jednu pohádku, která se jmenuje Zimní Pohádka.
6)Ukázka jednoho z děl W. Shakespeara
Večer tříkrálový aneb Ať si to každý přebere, jak chce
Podobně jako Sen noci svatojánské je i Večer tříkrálový komedií o lásce, jejích peripetiích a vítězstvích. Název je odvozen od svátku, který se slavil v Anglii bujně a okázale.
Děj se odehrává v romantické krajině v Irýrii (Dalmácie, část Chorvatska), kde vládne spravedlivý kníže Orsino. U tamního pobřeží ztroskotá koráb. Několik lidí, mezi nimi i krásná a cílevědomá Viola, nehodu přežijí. Tu přežilo i Violino dvojče, bratr Sebastian, ale oba sourozenci nevědí o tom, že přežil i ten druhý.Viola hodlá vstoupit do Orsinových služeb, vydávající se v mužském přestrojení za eunucha Cesaria. Kníže Cesaria přijme a posílá ho s milostnou zprávou k hraběnce Olívii. Ta Orsinovo dvoření odmítá, protože ještě nepřekonala smrt svého bratra, a odmítá i přijmout poselstvo. Viola přestrojená za Cesaria si svou neústupností však vymůže audienci u hraběnky. Ta nadále odmítá Orsinovy návrhy, ale zamiluje se do domnělého Cesaria. Orsino je ale neústupný a posílá poselstvo znovu, aby si hraběnku naklonil. Mezitím chystají Tobiáš a Chrudoš, rytíři na Olíviině dvoře, společně se sluhou Fabiánem, klaunem Masopustem a Marií, hraběnčinou důvěrnicí, boudu na puritánského, pyšného a namyšleného správce hraběnčina dvoru Malvolia. Napíšou falešný milostný dopis, ve kterém naznačuje hraběnka Malvoliovi svou lásku. Ten okamžitě naletí, protože Mariin rukopis, kterým je podvrh napsán, je k nerozeznání od hraběnčina .
Cesario (Viola) přichází podruhé s poselstvím za Olívií a prosí ji, aby opětovala lásku knížete Orsina. Olívie odmítá a sama vyznává lásku domnělému Cesariovi. Přitom je spatří rytíř Chrudoš, tlučhuba mající rád různé pitky a snažící se neúspěšně získat srdce hraběnky Olívie. Mezitím se ve městě, kam dorazili po týdnech bloudění od ztroskotání lodi, dočasně od sebe odlučují Sebastian a jeho přítel a zachránce Anto-nio, kterému zde hrozí zatčení kvůli dávnému konfliktu. Zatím se na hraběnčině dvoře snaží Malvolio, napálený falešným dopisem, zapůsobit na Olívíi takovým způsobem, že ta se obává Malvoliovy posedlosti ďáblem. Proto ho nechá zavřít do kobky k veliké radosti aktérů tohoto šprýmu. Žárlivý Chrudoš vyzve Cesaria na souboj, do kterého však zasáhne Antonio, aby zachránil Sebastiana, za kterého do mužských šatů oblečenou Violu považuje. Antonia na ulici zatkne hlídka. Když se hlídka Cesaria (Violy) zeptá, zda zná Antonia, dívka odpoví po pravdě, že ne, ale Antonio si to vykládá jako Sebastianovu zradu a dá to najevo.
Tak se Viola dozví, že její bratr žije. Později potká Chrudoš na ulici Sebastiana a vyzývá ho na souboj, protože si ho spletl (statně jako jiní) s Cesariem. Do souboje zasáhne Olívie a pozve Sebastiana, o němž se domnívá, že je to Cesario, k sobě. Ten se do ní zamiluje.
Poté co k hraběnce poslal dvakrát posly, přichází Orsino k Olívii osob-ně. Členem jeho doprovodné družiny je i Cesario (Viola). Olívie odmítá Orsina s tím, že už má s Cesariem uzavřenu zásnubní smlovu. Šokován je Orsino i sama Viola, která je vším kolem zmatena. V tu chvíli při-běhnou rytíři Tobiáš a Chrudoš a tvrdí, že je Cesario napadl. Za nimi vyběhne Sebastian a všichni zúčastnění stojí v úžasu, když vidí dva stejné, od sebe nerozeznatelné mládence. Při chvíli vysvětlování Cesario odhalí svou pravou dívčí tvář. Viola se radostně setkává s bratrem, ten nachází přítele Antonia, dokonce je propuštěn Malvolio,
když se vysvětlí žert rytířů a Marie.
Orsino je ohromen a za dobré služby, které dívka konala výborně a
s dobrým předstírání,že je hoch, propouští Violu ze služeb a nabízí jí sňatek. Ta souhlasí, protože knížete miluje od doby, kdy ho poprvé viděla, ale nemohla mu to dát kvůli mužskému oblečení na sobě najevo.
Komedie končí přípravou na dvojnásobnou svatbu (Violinou s Orsinem a Oliviinou se Sebastianem) na Olíviině hradě a jediné, co na šťastný konec, při němž zpívá klaun Masopust svou píseň, vrhá stín, je odchod naštvaného Malvolia se slovy: "Já se vám pomstím, bando! Všem!"
Shakespeare v této hře dokonale spojil svět romantických citů, hudby a vášně, reprezentovaný Olívií a Violou, a svět frašky a charakterové satiry, který je reprezentován rytíři Tobiášem a Chrudošem, klaunem Masopustem a správcem Malvoliem.
Na motivy této komedie složil Bedřich Smetana operu, která zůstal nedokončena, a jejíž libreto pojmenovala jeho autorka Eliška Krásnohorská po hlavní hrdince - Viola.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát